Participace pro kvalitní urbanistické zadání v Příbrami
Do plánování budoucnosti Jiráskových sadů v Příbrami nás na podzim 2024 přizval ateliér tečka, zpracovatel zadání urbanisticko-architektonické studie. Společně jsme realizovali participační aktivity, jejichž cílem bylo porozumět tomu, jak prostor denně využívají studenti, senioři, rodiče, podnikatelé, obyvatelé, dojíždějící i kolemjdoucí.
Do spolupráce se aktivně zapojil také městský architekt Příbrami Ing. Arch. Josef Tlustý. Výstupy pomohly formulovat návrh zadání, které odráží každodenní život v této frekventované části města – a staly se také základem pro samotnou studii.
- Zadavatel: ateliér tečka
- Spolupráce: město Příbram, městský architekt Josef Tlustý
- Náš participační tým: Dominika Potužáková, Michaela Malá, Veronika Dufek
- Období: listopad 2024
- Lokalita: Příbram, frekventovaná oblast Jiráskovy sady
Prostor, který lidé spíš míjejí, než by si ho užívali
Jiráskovy sady nejsou jen park, ale součást rušné městské zóny – hlavní ulice, autobusové nádraží, úřady, školy a obchody. Denně tudy procházejí nebo přestupují tisíce lidí, ale málokdo zde opravdu tráví čas.
Lidé místo vnímají jako nehostinné a chaotické – chybí zde klidová zóna, zázemí i pocit bezpečí. Přestože zde park je, lidé se v něm nezdržují.
Porozumění místo připomínek
Abychom se dostali dál než ke sběru připomínek, potřebujeme vždy porozumět tomu, jak se lidé v místě chovají, cítí a rozhodují, co vnímají jako hodnotné, co jako bariéru. V tomto případě jsme vybrali dvě participační aktivity, které nejvíce odpovídaly potřebám realizovaného projektu: workshop se stakeholdery a průzkum v terénu.
Workshopu se zúčastnilo 12 stakeholderů – zástupci města, škol, podnikatelů a aktérů z řešené lokality. Cílem bylo porozumět tomu, co lidé potřebují, co je frustruje a co oceňují, nejen sbírat názory.
V konzultačním stánku v terénu jsme získali podněty od 45 lidí – kolemjdoucích dětí, studentů, seniorů, rodičů, běžných uživatelů prostoru. Stánek jsme umístili přímo u autobusové zastávky v Jiráskových sadech. Nad mapou lokality jsme s lidmi rozebírali, jak lokalitu využívají, a ověřovali témata z předchozího workshopu.
Dbali jsme na pestrost respondentů – evidovali jsme, koho jsme již oslovili a čí hlas nám ještě chybí. Výzkum probíhal během sněhové vánice, což nám navíc umožnilo pozorovat chování lidí v náročných podmínkách přímo na místě.
V obou formátech – na workshopu i v terénu – jsme kladli důraz na to, aby diskusi neovládli jen ti nejhlasitější.
Naším cílem bylo:
- strukturovat diskuzi podle předem nadefinovaných výzkumných otázek
- zapojit různorodé skupiny podle věku, role i zkušeností
- vést rozhovory, které směřují od problémů k možnostem
„Jsme zvyklí na začátku projektu zjišťovat, jak lidé místa používají, ale nikdy jsme to nedělali strukturovaně. Bál jsem se, že facilitované setkání a navrhované participační aktivitybudou svazující, ale naopak jsme se dostali do větší hloubky a slyšeli širší škálu názorů.“
— Tomáš Klapka, ateliér tečka
To nejdůležitější? Zapojit lidi co nejdřív
Z výzkumu vyplynula řada konkrétních témat, která jsou pro návrh urbanisticko-architektonické studie zásadní. Nešlo jen o seznam problémů, ale o hlubší pochopení každodenní zkušenosti s prostorem.
Spolupráce na projektu Jiráskových sadů ukázala, že dobře vedená participace přináší architektům a urbanistům cenné vhledy, které by jinak zůstaly skryté. Díky zapojení veřejnosti i klíčových aktérů už v rané fázi se podařilo vytvořit zadání, které vychází ze skutečných potřeb lidí a reflektuje každodenní život v místě.
Přečtěte si také, jak v Humpolci participace ukázala sílu zapojení obyvatel. Vznikl návrh revitalizace, který má širokou podporu. Článek zobrazíte kliknutím na tento odkaz.